Odhadování vzdělanostních potřeb
| KZAM-R | Klasifikace zaměstnání (rozšířená), používaná Českým statistickým úřadem |
|---|---|
| ICSED | Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání |
| SŠbM | Středoškolské vzdělání bez maturity, klasifikace ISCED 3 |
| SŠsM | Středoškolské vzdělání s maturitou, klasifikace ISCED 3,4 |
| VŠ | Terciární vzdělání, ISCED klasifikace 5,6 |
Odvětvová struktura je založena na odvětvové klasifikaci ekonomických činností OKEČ
Očekávaný počet nových míst je počet volných míst v období 2007 až 2011. Je to součet náhradní poptávky a expanzní poptávky, je-li tato kladná. Záporná expanzní poptávka se do počtu volných míst nezahrnuje.
Koeficienty IFLM a IFRP vyjadřují podíl kompletní nabídky práce a poptávky po práci.
IFLM vyjadřuje šanci nově příchozího na trh práce získat místo vhodné pro jeho vzdělanostní kategorii. Hodnotí tedy napětí na trhu práce z hlediska uchazeče o zaměstnání. Vysoké hodnoty IFLM znamenají převahu nabídky práce nad poptávkou po práci a tedy špatné vyhlídky nově příchozího na trh práce. Nízké hodnoty IFLM znamenají dobré vyhlídky pro získání místa vyžadujícího dané vzdělání.
Identifikátor IFRP hodnotí situaci na trhu práce z hlediska zaměstnavatele. Vysoké hodnoty IFRP znamenají dobré vyhlídky pro nábor pracovníků s daným vzděláním. Nízké hodnoty IFRP znamenají potíže se získáváním takových zaměstnanců.
Expanzní poptávka vyjadřuje změnu poptávky po práci pro danou zaměstnaneckou či vzdělanostní kategorii. V modelu pro odhadování vzdělávacích potřeb se expanzní poptávka definuje jako rozdíl mezi zaměstnaností na konci a na začátku odhadovaného období. Expanzní poptávka je dána expanzí odvětví kde takto vzdělaní působí a může být kladná nebo záporná.
Vývoj zaměstnanosti v odvětvích NACE v příštích pěti letech je třeba do modelu vložit. Takový odhad žádná instituce v současnosti neprovádí. Omezili jsme se proto na scénář, který je charakterizován těmito předpoklady:
Pokud některé z těchto předpokladů nebudou plněny, model přepočítáme s jinými vstupními hodnotami.
Náhradní poptávka je dána počtem uvolněných pracovních míst pro specificky vzdělané. Důvody uvolnění pracovního místa mohou být: odchod do důchodu, změna zaměstnání a jiné. Podstatné je, že pracovní místa zůstávají zachována a jsou obsazována. Místa, která jsou po odchodu pracovníka určena ke zrušení, se do náhradní poptávky nezapočítávají.
Náhradní poptávka je převážně dána počtem odchodů do důchodu. Míra odchodů do důchodu ve starších věkových kohortách jednotlivých kategorií vzdělání a zaměstnání se v modelu dlouhodobě sleduje. Přijali jsme předpoklad, že se tak pracovníci budou chovat i v příštích pěti letech.
Model je dostatečně flexibilní, aby v budoucnosti postihl možné legislativní změny v této oblasti.
Substituční poptávka modifikuje celkovou poptávku po práci. Vystihuje situaci, kdy se poptávka po pracovnících s daným vzděláním uspokojuje pracovníky s jiným, podobným typem vzdělání. K substituci dochází, když existuje převis nabídky určitého typu vzdělání, nebo tehdy, když existuje nedostatek lidí s určitým typem vzdělání.
Za tímto účelem vznikl v CERGE - EI model, vycházející z projektu, který vypracoval a pravidelně provozuje Výzkumné centrum pro vzdělávání a trh práce (ROA) v Maastrichtu. Model využívá nizozemské know-how, je však nastaven na naše podmínky, především se odlišuje počet a struktura vzdělanostních a zaměstnanostních kategorií. Z technických důvodů bylo pro účely modelování nezbytné omezit počet zaměstnanostních a vzdělanostních kategorií.
Ze 119 kategorií 3 číselného číselníku KZAM-R bylo vybráno klastrovou analýzou kombinovanou s expertním míněním 31 zaměstnanostních kategorií.
Model rozlišuje 26 vzdělanostních kategorií stanovených tak, aby na sebe navazovaly při sestavování časových řad.
Základní myšlenkou modelu ROA – CERGE je odhadnout pro všechny vzdělanostní kategorie poptávku po pracovních silách v následujícím pětiletém období a porovnat ji s nabídkou pracovních sil v tomto období a vztah těchto dvou faktorů vyhodnotit. Výsledkem je odhad vyhlídek pracovního uplatnění pro absolventy různých druhů vzdělání, odhad vyhlídek na nalezení vhodně vzdělaného zaměstnance a vhodná interpretace těchto údajů pro všechny zainteresované.
Model je definován a jeho činnost demonstrována ve zprávě, kterou naleznete na adrese http://www.vupsv.cz/Fulltext/vz_220.pdf
Shift–share analýza dává odpověď na otázku, co je hlavní příčinou růstu či poklesu zaměstnanosti v tomto časovém intervalu. Může to být změna zaměstnanosti v odvětví, kam klastr náleží, či změna počtu pracovníků v určitém zaměstnání, nebo i změna počtu stejně vzdělaných pracovníků. Popřípadě to může být interakce všech tří faktorů. Shift–share analýza tedy pomáhá vysvětli příčiny prognózovaných změn.
Relativní počet nezaměstnaných, jejichž poslední zaměstnání spadalo do této skupiny.
Relativní počet nezaměstnaných, jejichž vzdělání spadá do této skupiny.